Společný cíl?
Souhlasíme s tvrzením paní ředitelky Levko o nutnosti změnit systém financování velkých třísouborových divadel, které jsou zřizovány pouze místními samosprávami, v našem případě
městem Liberec. Odborové svazy působící v kultuře, včetně Unie orchestrálních hudebníků ČR, se dlouhodobě snaží podporovat vznik takzvaného vícezdrojového financování ve formátu město/kraj/stát. Je však nutné zdůraznit, že podporujeme nejlépe úpravu fungování současné příspěvkové organizace, tak aby bylo možné spoluzřizovat a spolufinancovat kulturní organizace, ale při zachování veškerých práv, podmínek práce a odměňování zaměstnanců.
Případně rovněž uvítáme přijetí obecného zákona o kultuře, který by mimo jiné upravoval například podmínky zřizování a financování příspěvkových organizací. Samotný vznik takzvané Veřejné kulturní instituce (VKI), kterou se snaží prosadit někteří ředitelé velkých divadel, podle našeho názoru nezajistí nutný přísun finančních prostředků do organizací. Navíc byly v minulosti, podle našich informací, pokusy o vznik takové právní subjektivity striktně odmítnuty Ministerstvem financí, kultury i Legislativní radou vlády. Pokud chce paní Levko v současné době vyvolávat rychlá řešení k zavedení vícezdrojového financování kulturních institucí, je nutné být na pozoru, v jakému duchu a směru se budou její snahy ubírat. Každopádně i tak vnímáme naši stávkovou pohotovost jako pozitivní nástroj k prosazení společných cílů.
Přestože není v zájmu členů orchestru se s paní ředitelkou prostřednictvím médií vzájemně napadat, některá její vyjádření nás nenechala klidnými. Je nám vyčítána forma vedení stávkové pohotovosti a
také, že jsme neinformovali o jejím vyhlášení. Deklaraci o vyhlášení stávkové pohotovosti jsme zveřejnili standardním způsobem komunikace - elektronickou poštou, písemnou formou
prostřednictvím interní nástěnky v divadle i poštou, čímž odborové organizace splnily svou ohlašovací povinnost i vůči ostatním zaměstnancům divadla. Bylo poněkud nešťastné, že se události seběhly v době, kdy byla paní ředitelka na dovolené, nicméně my jsme považovali za důležité
upozornit na naše problémy v počátku rozbíhající se sezóny. Paní ředitelka moc dobře ví, že každý zaměstnanec není úplně zasvěcený do problematiky pracovně právních vztahů, proto podle našeho
názoru cíleně útočí na snahy odborových organizací, které chtějí poukázat na jednání zaměstnavatele, hraničící s jeho právními kompetencemi.
Tarifní plat versus „prémiové balíčky“
Nesouhlasíme s názorem paní ředitelky, že je nutné vnímat plat jako jeden celek. Pro kteréhokoliv zaměstnance veřejného sektoru (ať je to umělec, učitel, policista nebo sociální pracovník) je zásadní
jeho finanční základ, v odborné terminologii tarifní plat. Ten vychází z nařízení vlády o katalogu prací a podle něj musí být zařazený zaměstnanec do takové platové třídy, podle nejnáročnější práce,
která je na něm v rámci jeho profesního zařazení vyžadována. V našem divadle má paní ředitelka možnost podle katalogu prací zařadit do vyšších platových tříd nejen členy orchestru, ale i členy
baletu, herce, zvukaře, osvětlovače, krejčové nebo jiné technické zaměstnance. Motto naší stávkové pohotovosti hovoří jasně, že „chceme, aby měli lepší platové podmínky všichni umělečtí i
techničtí zaměstnanci našeho divadla“. Proto se musíme ohradit proti tvrzení ředitelky Levko, že si orchestrální hráči snaží prosadit lepší podmínky na úkor jiných zaměstnanců divadla: „Pokud
ovšem z tohoto rozpočtu přidám jedné skupině, bude to automaticky na úkor ostatních divadelníků“ (Jarmila Levko 9.9.2019, zdroj: www.libereckezpravy.cz). My si myslíme, že je
možno přidat v platovém základu téměř všem zaměstnancům divadla, jen musí být vůle ze strany vedení divadla získat více prostředků na mandatorní výdaje. Obvinění zaměstnanců orchestru, že si
chtějí prosazovat své požadavky na úkor ostatních zaměstnanců divadla, i proto vnímáme jako účelové a agresivní. Navíc je zjevné, že se v nedávné minulosti vyjádřila k situaci okolo tarifních
platů dnes už bývalá šéfka baletu Alena Pešková v Tanečních aktualitách, dne 14. 4. 2019: „Dále jsem se potkala s neochotou přeřadit některé tanečníky, kteří i tři roky tančili sólové role, do
dvanácté platové třídy a jmenovat je sólisty s povinností sboru.“
Takové jednání ředitelky de facto rozděluje samotné zaměstnance a je potom otázkou, kdo vlastně poškozuje tvůrčí atmosféru uvnitř divadla? Osobní příplatky a odměny (tzv. “prémiové balíčky“), o
kterých hovoří paní ředitelka, sice vypadají navenek velmi pěkně, ale tvoří nenárokovou složku platu, což v praxi znamená, že o ně může kterýkoliv zaměstnanec přijít prakticky ze dne na den.
Pokud se ředitelka Levko otevřeně ztotožňuje s názorem, že by měli mít pracovníci v kultuře platy na úrovni pedagogických pracovníků, pak se ale divíme, že se tak vehementně brání zlepšit zařazení
v platových třídách většině zaměstnanců divadla, tak jak jí to současná legislativa umožňuje a navíc některé profesní skupiny zaměstnanců na to mají vymahatelné právo.
Problémy orchestru
V základní odborové organizaci Divadla F. X. Šaldy Liberec Unie orchestrálních hudebníků ČR, je zastoupeno bezmála 40 instrumentalistů. Pro drtivou většinu z nás je naprosto nepochopitelné a
neobhajitelné, že vedení libereckého divadla dlouhodobě zpochybňuje celosvětově zavedenou praxi, kdy hovoříme o funkci prvních hráčů, kteří jsou sólovými hráči orchestru. Přes dlouhodobou
snahu odborových organizací o změnu, jsou smlouvy s členy orchestru koncipované pouze jako s „členy orchestru“, bez dalšího konkrétního zařazení nástrojové skupiny nebo pozice - tutti hráč,
první hráč (neboli sólo hráč) a koncertní mistr. Dá se to označit za účelový způsob jednání vedení divadla, kterým zpochybňují samotné znění vládního nařízení a také práci členů orchestru, kteří
práci prvního hráče fakticky a objektivně vykonávají. Je to také důkaz naprostého profesního selhání šéfa opery a šéfdirigenta Doubravského, protože není schopen nebo ochoten hájit oprávněné
zájmy hráčů orchestru.
S tím souvisí také již zmíněné „prémiové balíčky“. Paní ředitelka hovoří o průměrné hrubé částce 3907 Kč měsíčně pro první hráče a koncertní mistry orchestru. Taková cifra sice vypadá velmi
bohulibě, ale z našeho pohledu je zavádějící až manipulativní, protože drtivá většina prvních hráčů a koncertních mistrů na takovou průměrnou měsíční částku nedosáhne. Domníváme se, že paní
Levko do té průměrné částky účelově zahrnuje i osobní příplatky a odměny za práce, které nijak nesouvisí s výkonem činnosti hráče na hudební nástroj (například inspektor orchestru –
administrativní práce nebo technici orchestru – manuální práce). To, jakým způsobem a na základě jakých kritérií jsou rozdělovány odměny a osobní příplatky mezi jednotlivé členy orchestru nám
není nijak známo, přestože odborové organizace v opeře dlouhodobě usilují o vytvoření vnitřní směrnice, která by upravovala způsob rozdělování odměn a osobních příplatků pro kolektivní
soubory. Je pro nás naprosto nepochopitelné, že někteří orchestrální hráči dostanou roční odměnu v nějaké výši a jiní členové orchestru roční odměnu žádnou, přitom vykonávali práci v rámci
kolektivního tělesa neméně svědomitě. Nutno zdůraznit, že umělecký výkon není objektivně měřitelný, a proto rozdělování odměn jednotlivým členům orchestru na základě subjektivního soudu
jednoho člověka je z profesního hlediska neopodstatněné. Jinak řečeno, každý člen orchestru hraje na určité profesionální úrovni a nedochází podle našeho názoru k žádným diametráním hráčským
rozdílům, na které by bylo šéfem nebo uměleckou radou orchestru dlouhodobě upozorňováno. Myslíme si, že paní ředitelka dala šéfům jednotlivých souborů až moc velkou pravomoc, která se v
případě orchestru vymyká kontrole.
Další postup
Paní ředitelka se odkazuje ve svých vyjádřeních na závěry šetření inspektorátu práce a obviňuje odborové organizace z agresivního jednání. My jsme se s výsledkem šetření oblastního inspektorátu
práce pro ústecký a liberecký kraj prostě nesmířili a obrátíme se na vyšší orgán kontroly – Státní úřad inspekce práce.
Je také nutné připomenout, že 40 podepsaných zaměstnanců opery podalo na začátku letošního roku podnět k řešení nevhodného a neprofesionálního chování šéfa opery a šéfdirigenta Martina
Doubravského, kdy písemně vyzývali ředitelku divadla k nápravě a stejně tak informovali vedení města Liberec. O té doby, s ohledem na závažnost celé situace, nepřistoupila paní Levko k žádným
adekvátním opatřením, přestože již zmíněná bývalá šéfka baletu paní Pešková, otevřeně promluvila o jednom z důvodů svého odchodu, kterým bylo právě neprofesionální chování šéfa opery:
„Jaký je důvod vašeho náhlého odchodu z libereckého souboru?“ „Dění v divadle dospělo do stadia, kdy pro mě přestalo být lidsky i profesně únosné. Přispěly k tomu poslední tři kapky.“ ...
„Zatřetí jde o spolupráci opery a chování pana Doubravského, které je pro mě lidsky i profesně absolutně nepřijatelné. Doufám, že moje důvody k odchodu pomohou k zamyšlení, že by se mělo
něco změnit“. (Alena Pešková, 14. 4. 2019, zdroj: www.tanecniaktuality.cz)
Na závěr považujeme za důležité zdůraznit, že jsme se snažili řešit situaci okolo tarifních platů minimálně poslední tři roky, avšak bez jakékoliv snahy alespoň o kompromisní dohodu ze strany
vedení divadla. S ohledem na naši dlouholetou snahu o narovnání tarifních platů uměleckých pracovníků a aktuální reakce vedení divadla, bude celá tato záležitost řešena i soudní cestou. Pokud
naše strana v soudním sporu uspěje, je pak otázkou pro samotné vedení města Liberec, jestli je ředitelka Levko s šéfem opery Doubravským z profesního hlediska kompetentní řídit takovou
organizaci, jakou je Divadlo F. X. Šaldy.
Členové orchestru, s podporou všech tří odborových organizací opery (Unie orchestrálních hudebníků ČR, Odborová asociace divadelníků a Unie svaz profesionálních zpěváků CŘ), nadále
zůstávají ve stávkové pohotovosti a očekávají naplnění svých požadavků do 1. 1. 2020.
Unie orchestrálních hudebníků ČR
za výkonný výbor základní organizace
Aleš Hejcman (předseda a člen umělecké rady orchestru), Štěpán Jasenovec (místopředseda), Pavel
Řezáč (koncertní mistr a člen umělecké rady orchestru), Ištvan Matejča, Graziano Sanvito
Odborová asociace divadelníků
Blanka Černá (předsedkyně)
Unie svaz profesionálních zpěváků ČR
Jiří Sehoř (předseda)
